Suburbia Osla jsou plná samostatných rodinných domů na velkých pozemcích, které se postupně zahušťují výstavbou menších domů v zahradách. Realizace architektonického studia Knut Hjeltnes byla realizována ještě v době, kdy Oslo nemělo svojí Strategii malých domů a stavební předpisy výrazně omezovaly zastavěnou plochu pro výplňové stavby. Tvorba domu pro dva dospělé a šest dětí tak představovala velkou výzvu.

​

Vzhledem ke svažitosti terénu bylo pracováno se třemi patry a jejich částečným zapuštěním do svahu. Spodní část domu je z monolitického betonu, který stavbu pevně zakotvuje, horní část je lehkou prefabrikovanou dřevostavbou.

Děti obývají horní patro domu, dospělí spodní suterénní patro, zatímco společný život se odehrává uprostřed domu. Prostřední patro je také propojené a otevřené do zahrady pomocí dřevěné platformy. Díky tomuto uspořádání dům působí prostorně a poskytuje rodině dobré členění obytných funkcí.

​

Horní patro má předsazenou fasádu z bambusu, aby bylo zachováno soukromí v pokojích i přes omezené vzdálenosti od sousedních domů. Zajímavostí je, že magnolie kvetoucí před ložnicí rodičů byla zachráněna z původní zahrady a znovu vysazena na vybrané místo.

Tento zdánlivě nenápadný výplňový dům získal čestné uznání na Oslo City Prize for Architecture 2013.