Motivací majitele původního domu ve španělském Valldoreix bylo vytvořit nezávislé bydlení pro své dcery a vnoučata. Dobrá orientace a proporce pozemku umožnila vytvořit kvalitní (výplňovou stavbu) architekturu i na pozemku s velikostí 800m2.

​

Kromě původního domu z roku 1947 se na pozemku nacházel i bazén, kterému se nová stavba musela vyhnout, a samostatná garáž, která byla zbourána za účelem vyhovět regulacím zastavěnosti. Ty omezovali zastavěnou plochu nové výplňové stavby na 65m2. Aby se do domu vešel plánovaný stavební program, bylo nutné vybudovat dvě patra. Nový objem stavby by ale převyšoval původní dům, stínil by mu a celkově by proporce domu nebyla pro sousedství ideální. Proto se architekti rozhodli využít terén pozemku, který mezi bazénem a severní částí zahrady má 1,5 m rozdíl výšky. Budova tak má jedno podlaží zapuštěné do terénu, kde se nachází ložnice, pracovna a zázemí.

​

Konstrukčně je stavba postavena z přiznaného betonu, horní patro je hodně otevřené do exteriéru a propojené se zahradou. Díky tepelné setrvačnosti betonu má dům celoroční tepelný komfort se spotřebou jen 12,5 kW/m² rok.